#Dluhopisový rádce

Radíme lidem, komu nenaletět!
Menu

Češi zahájili největší migraci peněz za dvě dekády. K investování lákají dluhopisy

4. července 2022 – Když si lidé vypráví příběhy, nedělají nic jiného, než že spojují jednotlivé události do souvislého celku. Na finančních trzích a v celé ekonomice pak tyto příběhy nejen ovlivňují očekávání, ale očekáváními se stávají. A novým globálním i českým příběhem začíná být recese. Ceny průmyslových kovů padají, nálada domácností i firem klesá a akciím se nedaří.

Riziko recese je bohužel reálné a nelze vyloučit, že se akciové trhy podívají při naplnění takového scénáře ještě o trochu níže, jakkoliv to nejhorší máme zřejmě za sebou,“ říká ředitel Erste Asset Management v Česku Martin Řezáč. Příchodu recese nahrává rychlý růst úrokových sazeb, které postupně zpomalují celou ekonomiku.

Centrální banky se zvyšováním sazeb snaží zlomit inflační očekávání a přesvědčit firmy i domácnosti, že současné, v případě Česka dvouciferné zdražování ustane. A to i za cenu propadu ekonomiky, který podle svých slov z minulého týdne očekává nyní již bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Čechy tak čeká období nejistoty.

Akcie zatím inflaci vždy porazily

Podle průzkumu společnosti Broker Consulting se Češi brání tím, že plánují šetřit nebo už s tím začali. Své ušetřené prostředky pak nejčastěji z běžných účtů posílají na spořicí účty. Díky vysokým sazbám centrální banky lze na spořicím účtu aktuálně získat roční úrok u bank 4,5 procenta. Inflaci to neporazí, ale riziko ztráty úspor je prakticky nulové.

Výsledky průzkumu potvrzují i statistiky, podle kterých skutečně probíhá největší migrace peněz českých střadatelů za posledních 24 let. Všechny neproudí jen do konzervativních spořicích nástrojů, ale i do investičních produktů, kam patří podílové listy, akcie, státní dluhopisy, zlato, nemovitosti, kryptoměny nebo také umění či víno.

Velký zájem nyní vzbuzují mezi profesionálními i některými drobnými investory české státní dluhopisy, kdy ty dvouleté nabízí výnos do splatnosti už kolem 6,7 procenta. „Fondy krátkodobých státních dluhopisů jsou pro většinu konzervativních domácností jasnou volbou, se kterou se spořicí či termínované účty nemohou porovnávat,“ uvádí Řezáč.

Atraktivitu českých dluhopisů potvrzují i další oslovení finančníci. Ředitel společnosti Fichtner a. s. Vladimír Fichtner považuje zatím za atraktivní dluhopisy též ty s kratší délkou splatnosti. Podle Fichtnera jsou důstojnou náhradou v případě, že si lidé nestihli loni objednat protiinflační dluhopisy – jejich výnos odpovídá výši inflace a jejich cena je stabilní.

Běžné dluhopisy jsou schopné solidně vydělávat svým držitelům, zejména pokud si je koupili v dobách vysokých úrokových sazeb. Jakmile začnou sazby klesat, začne cena dluhopisů růst. Rizikovější, nicméně z dlouhodobého pohledu výnosnější sázkou jsou investice do akcií. V horizontu dvaceti let dokážou ve srovnání s dluhopisy nabídnout dvojnásobný výnos.

Zmíněné tvrzení vychází z historické statistiky na americkém trhu, kdy maximální výnos akcií v horizontu dvaceti let činil po zohlednění inflace 10 procent ročně. V případě dluhopisů to bylo pět procent. Mezi lety 1985 a 2020 se nevyskytlo období dvaceti po sobě jdoucích let, kdy by akcie nebo dluhopisy inflaci neporazily a střadateli peníze prodělaly.

Období abnormální inflace a případné recese zabírají v historii podstatně kratší období než ta naplněná ekonomickým růstem. Zároveň proto v minulosti platilo, že v nejistých a složitých dobách má investování největší smysl, neboť lze levně nakupovat aktiva. Americký akciový index S&P 500 odepsal od začátku roku pětinu, německý DAX je na tom stejně.

Následující doba přinese příležitosti, kdy jednou z nich budou klesající ceny aktiv. Na atraktivní ceny se mohou dostat firmy, které budou mít problémy, nemovitosti, po kterých nebude tak velká poptávka, a také atraktivnější ceny akcií nebo dluhopisů,“ říká Fichtner. Skutečný investor se proto nenechává strhávat negativními emocemi na trzích.

Hlavní je vědět, kdy prodávat

Sedm analytiků a portfolio manažerů pak v anketě Hospodářských novin uvedlo, že v horizontu dvou až tří let věří akciím bank, energetice a zdravotnictví. Z výběru je patrné, že analytici pořád vnímají jako hlavní hrozbu inflaci, neboť v případě nástupu globální recese by se naopak pozice bank zhoršila a poptávka po energiích klesla.

Snažit se ale najít na trzích pomyslné dno a hádat jejich náladu nedává smysl. „Klasický retailový investor si pokusy časovat trh, ať už nákupním či prodejním příkazem, v 95 procentech případů jen uškodí,“ říká Řezáč. Historická data ukazují, že nejlepší strategií je investovat postupně ve vybrané částce nejlépe každý měsíc.

Klíčovou otázkou však není, jen kdy nakupovat, ale i kdy prodávat. Podle Řezáče se investice prodávají ve chvíli, kdy buď bylo dosaženo předem stanoveného cíle, nebo se naskytla lákavější investiční příležitost nabízející s ohledem na riziko větší výnos. Zmíněným cílem může pak být třeba blížící se věk odchodu do důchodu nebo začátku pobírání renty.

Zdroj: Hospodářské noviny

zpět na výpis