#Dluhopisový rádce

Radíme lidem, komu nenaletět!
Menu

Dluhopisové eldorádo. Do insolvence spadly podniky držící přes čtyři miliardy

Nabídka společnosti Entef group vypadala na první pohled lákavě. V roce 2018 nabízela dluhopisy úročené 7,8 procenta ročně. Problém byl ovšem v tom, že ve stejné době byla již v likvidaci, protože téměř deset let nepodala daňové přiznání. Přesto se jí podařilo udat dluhopisy za 24 milionů korun. Prašivé dluhopisy, nutno dodat. V Česku skončilo od roku 2012 v insolvenci 34 takových firem, které vydaly emise za 4,35 miliardy korun. Patří k nim i velké ryby typu Zoot nebo investiční skupiny Arca zakladatele Pavola Krúpy.

Jednou z největších současných dluhopisových kauz je skupina EMTC Tomáše Bárty. Na rozvoj softwaru vydala v letech 2018 a 2019 bondy za 900 milionů. V roce 2019 spadla do insolvence a dluží zhruba 1,8 miliardy, většinu právě na dluhopisech.

Stejné potíže s dluhy má skupina C2H se značkami Kara či Pietro Filipi, kterou ovládá podnikatel Michal Mička. Firma dluží 800 milionů, z čehož na majitele obligací připadá zhruba polovina. Skupina Arca za sebou zanechala dluhy v objemu 19 miliard, na směnkách dluží přes 15,5 miliardy.

Sečteno podtrženo. Osmileté obligační eldorádo, které odstartovalo uvolněním podmínek ČNB a ministerstvem financí vedeném Miroslavem Kalouskem, přineslo emisi prašivých dluhopisů za 4,35 miliardy. V nejkritičtějších letech 2016 až 2019 přitom skončila v insolvenci až desetina emisí. Data vyplývají ze studie forenzní společnosti Surveilligence.

Zpráva současně ukazuje jistou naivitu investorů. Až dvě třetiny firem před vydáním bondů nepublikovaly finanční výkazy. Téměř polovina společností spadla do insolvence do dvou let po poslední emisi. Analytici pak v jejich praktikách objevili podezření na snad všechny možné nekalé činy, jako jsou Ponziho schéma čili letadlo, zkreslování informací nebo klasické tunelování.

„Naše výzkumy ukázaly, že mezi podniky, které se v rámci úpadku pokoušely o moratorium nebo se snažily úpadek řešit reorganizací, byla většina takových, které byly ve stavu úpadku již tři roky před jeho formálním vyjevením a podáním insolvenčního návrhu,“ říká ředitel Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka Jaroslav Schönfeld.

Je ale také důležité podívat se na to, proč dluhopisový boom v Česku nastal. V roce 2012 Česká národní banka spolu s ministerstvem financí uvolnily podmínky. Zanikla povinnost nechat u ČNB schválit emisní podmínky pro dluhopisy s částkou do milionu euro.

„Vydání malých podlimitních emisí podnikových dluhopisů do této částky se tak stalo absolutně neregulovanou, prakticky nehlídanou a velmi rizikovou částí investičního trhu a trh těchto podlimitních, vysoce rizikových podnikových dluhopisů se tak za poslední roky nekontrolovaně rozrostl,“ komentují autoři studie.

Okamžitě se rozmohly webové platformy a prodejní sítě se zprostředkovateli a poradci. Ti pak investice zaklínali posvěcením ČNB, i když národní banka jen kontrolovala formální správnost prospektů, tedy jakési informace pro investory, kterou emitent dluhopisů přinesl.

Podstatný je i dobový rámec. Sazby byly velmi nízko, inflace velmi nízká a investoři bohatí. Zoufale hledali, kam peníze uložit, a firemní bondy se ukazovaly jako skvělá příležitost.

Zákony se u emisí zpřísnily až vloni. Přesto nezaručují, že se scénáře z posledních let nebudou opakovat, a obecně zejména podlimitní bondy nepřepnuly do bezpečné kategorie.

Zdroj: E15

zpět na výpis