#Dluhopisový rádce

Radíme lidem, komu nenaletět!
Menu

Dluhopisy států a firem zaplavily trh

Světová ekonomika sice zažívá největší propad za několik desetiletí, ale finančním trhům se vede skvěle. Nejenže největší burzy planety dosahují stále nových maxim, ale rovněž firmy a státy vydaly letos rekordní objem dluhopisů.

Osmibilionová tři čtvrtletí

Během tří čtvrtletí vydaly státy, vládní agentury a korporace podle dat společnosti Refinitiv bondy za 6,7 bilionu dolarů, s dalšími subjekty pak za osm bilionů dolarů. A velká dluhopisová jízda pokračovala i v dalších týdnech, když koncem listopadu se už objem vydaných obligací vyšplhal na rekordních 9,7 bilionu dolarů. To v korunách představuje sumu přes 210 bilionů. Takovou částku by tuzemská ekonomika vyprodukovala za téměř čtyřicet let.

„Rekordně nízké sazby lákají všechny, aby to udělali,“ uvádí k emisím Milan Vaníček, analytik J&T Banky. V reakci na koronavirovou pandemii a boj s ní totiž největší světové banky přispěchaly s rozsáhlou pomocí.

 

Pomoc centrálních bank

Nejenže snížily úrokové sazby na rekordní úrovně, ale rovněž zahájily rozsáhlé nákupy dluhopisů v objemu bilionů dolarů. Nakupují přitom nejen státní, ale rovněž i firemní bondy, aby jim pomohly překonat recesi vyvolanou globální pandemií.

Intervence centrálních bank pak srazila úroky, které firmy platí. Nyní si podniky s dluhopisy v investičním pásmu půjčují podle ratingové agentury S&P Global v průměru za 2,6 procenta, když loni to bylo 2,8 procenta. Internetový kolos Amazon si dokonce půjčil za roční sazbu 1,5 procenta na deset let. Za tak nízké úroky si nepůjčila podle magazínu The Economist žádná americká společnost přinejmenším od roku 1980.

 

Neváhali ani miliardáři z Česka

Příznivého prostředí využily ostatně i tuzemské společnosti včetně skupin českých miliardářů. Firmy chtějí totiž podle Vaníčka refinancovat starší a dražší dluh levnějším. Zároveň si společnosti protahují v nejisté době splatnosti svých finančních závazků.

V září tak vydala telekomunikační část skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera bondy za půl miliardy eur na sedm let. „Tímto sedmiletým dluhopisem dále rozvíjíme naši výnosovou křivku a prodlužujeme splatnost financování. Veškerý čistý výnos bude použitý na splacení stávajících bankovních půjček skupiny PPF Telecom Group,“ komentovala emisi finanční ředitelka PPF Kateřina Jirásková.

Ve velkém si šel pro peníze na finanční trhy rovněž realitní magnát Radovan Vítek, jehož CPI Property Group vydala letos bondy za desítky miliard korun. Včetně zvláštních dluhopisů – takzvaně perpetuitních – u nichž dlužník nesplácí jistinu, ale jen sjednaný úrok.

 

Když se za půjčení platí

Nízkých sazeb nevyužívají jen firmy, ale rovněž i státy. Ostatně proč si nepůjčit, když při nákupu dluhopisu už věřitelé platí dlužníkům.

Na celém světě je totiž rekordní objem bondů se záporným výnosem, a to přes 17 bilionů dolarů. Investoři tak platí i při nákupu cenných papírů Itálie a Řecka, což nejsou zrovna vzory fiskální odpovědnosti. „Nízké sazby motivují lidi, aby šli do rizikovějších investic,“ sdělil listu The Wall Street Journal Todd Schubert, šéf dluhopisových analýz Bank of Singapore.

Honba za výnosem ale nemusí skončit dobře. „Záporné úrokové sazby nejsou úplně vhodné pro celou ekonomiku. Může to zase vytvořit bubliny na trhu aktiv,“ upozorňuje výkonný ředitel obchodníka s cennými papíry eFrank.cz Aleš Prandstetter

Zdroj: E15

zpět na výpis