Kvůli rychle přibývajícím kauzám firem s prašivými dluhopisy připravuje ministerstvo financí změnu podmínek pro vydávání bondů. Týká se to především menších emisí do 25 milionů korun.
V jejich případě zatím nemusejí emitenti investorům o sobě sdělovat téměř nic. Právě to se má změnit, vyplývá z vládního návrhu úprav některých zákonů o rozvoji kapitálového trhu. Návrh čeká na projednání ve sněmovně.
Více povinných informací
Ministerstvo financí sdělilo, že krachy emitentů dluhopisů bedlivě sleduje. Jedním z největších případů posledního období byla skupina EMTC finančníka Tomáše Bárty nebo oděvní e-shop Zoot, který loni v insolvenční reorganizaci převzala investiční skupina Natland.
Aktuálně se řeší například osud dluhopisů navázaných na zkrachovalé obchody s oblečením Pietro Filipi a Kara Trutnov investora Michala Mičky. Jejich mateřská skupina C2H vydala bondy za půl miliardy korun.
„Návrh zákona v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu počítá s tím, že emisní podmínky pro podlimitní emise dluhopisů musí obsahovat nově také informace o emitentovi dluhopisů. Jde například o výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední dvě účetní období, dále o výroční zprávy a účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a ručitele, pokud za splacení dluhopisů ručí jiná právnická osoba,“ vysvětluje Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Pod dohledem centrální banky
U emisí do jednoho milionu eur, tedy zhruba do 25 milionů korun, dosud není potřeba mít ani prospekt schválený Českou národní bankou. Právě centrální banka má ale podle navrhovaných změn získat nové pravomoci v dohledu i nad menšími emitenty. „Návrh zavádí dohled České národní banky nad emitenty a distributory těchto dluhopisů a umožňuje uložit pokutu, pokud emisní podmínky neobsahují nově požadované informace,“ dodal zástupce rezortu financí.
Riziko zůstává
Podle právníků jde návrh správným směrem. „Některé body, například uvedení plánovaného poměru cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu nebo zahrnutí účetních závěrek, respektive výročních zpráv emitenta za poslední dvě účetní období, mohou skutečně pomoci znalejším investorům k lepšímu posouzení investice a pozice emitenta,“ komentoval návrh advokát Tomáš Kafka z právní kanceláře Allen & Overy.
Běžný investor však bude podle Kafky vystaven riziku i nadále. „Nemyslím si však, že tyto iniciativy představují silnou ochranu pro velkou část drobných investorů, kteří mají zájem investovat do korporátních dluhopisů. Mnohem lepším nástrojem by bylo, kdyby dluhopisy mohli tomuto segmentu investorů nabízet pouze obchodníci s cennými papíry, kteří mají příslušnou licenci, a podléhají tedy dohledu regulátora, případně emitent sám,“ míní advokát.
Beznadějné vyhlídky
Pozice držitelů dluhopisů je v insolvencích prekérní. „Dost často jsou to nezajištění věřitelé. Bohužel je jimi držený dluh často navíc podřízený. To znamená, že jejich postavení je ještě méně privilegované než u nezajištěných věřitelů. Dostalo by se na ně totiž až na konci,“ řekl insolvenční správce Lee Louda. Ten vede například konkurz s e-shopem Bejbynet.cz, po němž zůstaly z bondů dluhy 25 milionů korun.
V době dlouhodobě nízkých úrokových sazeb lákají dluhopisy investory vidinou pevného výnosu, který se v nejednom případě blíží i deseti procentům ročně. Právě bondy s vyššími kupony jsou ale považovány za rizikovější.
Zdroj: E15
Dluhopisový rádce