#Dluhopisový rádce

Radíme lidem, komu nenaletět!
Menu

Firmy chrlí na trh bondy jako o život

Letošní rok se nese ve znamení boomu firemních dluhopisů. Domácí firmy jen do konce prázdnin oznámily záměr vydat korunové bondy za bezmála 73 miliard korun. To je téměř dvaapůlkrát více, než získaly domácí firmy prodejem dluhopisů za celý loňský rok. Letošek zároveň suverénně poráží i léta před pandemií. Na trh šly přitom pro peníze častěji než loni menší společnosti s cílem nabrat půjčky v řádu stamilionů korun. Právě ty přitom bývají rizikovější než velké, známé firmy.

„Zájem je velký i díky nízkým úrokovým sazbám, kdy se firmám vyplatí stávající dluh refinancovat na nižší sazbě,“ vysvětluje primárně apetit firem vydávat bondy ekonom Tomáš Kálal ze společnosti Conseq Investment Management. Investoři zároveň více slyší na slibované úroky ve snaze ochránit své úspory. „Emitenti dluhopisů se přiživují na všeobecné hysterii kolem inflace. Mnozí z investorů se tak nechají zviklat na ,garantovaný výnos‘ nejrůznějších dluhopisů včetně těch pofiderních,“ říká privátní a investiční poradce Jan Traxler.

Profil typického emitenta se ani po pandemii příliš nezměnil. „Nadále jde o firmy, u nichž je často byznys model poněkud netransparentní, mají krátkou historii a bývá u nich problém sehnat financování úvěrem,“ připomíná předseda Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Alespoň část potenciálně „prašivých“ bondů, tedy papírů s reálným rizikem nesplacení, prý mohou odfiltrovat prodejní sítě takových dluhopisů. „Na trhu už se ví, že základem úspěšných emisí je jejich distribuce. Distributoři však chtějí kvalitní emise kvůli své reputaci,“ dodává advokát Lumír Schejbal z kanceláře Schejbal & Partners.

V nadpoloviční většině letos firemní emitenti dluhopisů zatím podle statistik České národní banky žádají méně než jednu miliardu korun. „Se zvýšenou rezonancí dluhopisového financování se váhy přenesly směrem k menším a středním emitentům. U těch větších byl zároveň vidět zájem směrem k developerské činnosti a nemovitostem,“ říká Vlastimil Bijota, partner fondu DaVinci Investments. Významná část firem přitom vydává své bondy na základě takzvaného unijního prospektu pro růst, tedy nákladově levnějšího a informačně chudšího dokumentu, než je standardní prospekt vyžadovaný Českou národní bankou.

Poptávka investorů po dluhopisech nicméně letos podle ekonomů poklesla, a to primárně pod vlivem nedávných odstrašujících krachů hned několika známých českých dluhopisářů. Podnikatel s módou Michal Mička tak například letos ukončil podnikání s celkovým dluhem přes miliardu korun, z toho vyšší stovky milionů korun nadělaly právě závazky vůči držitelům dluhopisů. Jedním z největších případů posledního období pak byla skupina EMTC finančníka Tomáše Bárty nebo oděvní e-shop Zoot, který loni v insolvenční reorganizaci převzala investiční skupina Natland.

„S emisemi různých entit, obvykle poměrně malých, nemajících za sebou solidní manažery ani kvalitní a transparentní byznys plán se už před pandemií roztrhl pytel,“ uvádí Petr Zajíc z investiční společnosti Amundi. Dluhopisový portál Dluhopisy.cz v kolonce rizi kové, tedy takové, kde jejich emitenti nesplácejí úroky či ani jistinu, eviduje momentálně bezmála šest desítek dluhopisových emisí za téměř půldruhé miliardy korun.

„Situaci ovšem pozitivně zkreslují volné prostředky a možnost refinancovat dluh za lepších podmínek díky klesající kreditní marži a nízkým úrokovým sazbám. Situaci by mohla obrátit rostoucí základní úroková sazba,“ připomíná Tomáš Kálal z Consequ. Potenciálně velká část dluhopisů prodaná firmami v době nízkých úrokových sazeb tak může být stále extrémně riziková, ačkoli se dluhopis tváří jako konzervativní nástroj s pevným výnosem. Právě tím mnohdy drobným a méně kvalifikovaným investorům tento nástroj zamotá hlavu.

„Drobní investoři by se měli nadále držet pouze regulovaných produktů. Na trhu je však stále dost likvidních prostředků, které si hledají umístění s přiměřenou výnosností,“ říká ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž a dodává, že s klesající státní podporou ekonomiky po pandemii může přijít úpadek dalších společností, byť ekonomice jako celku žádný výrazný propad nehrozí a v současné době je úpadků společností minimum.

Rozmach českého dluhopisového trhu započal v roce 2012 změnou právní úpravy. V posledních pěti letech roste objem nových emisí dluhopisů, vyjma roku 2020. Dluhopisové financování je atraktivní alternativou k bankovnímu financování pro stále větší množství firem a kvůli nízkým úrokovým sazbám na spořicích účtech přitahují dluhopisy také stále více investorů.

S klesající státní podporou ekonomiky po pandemii může dojít k úpadku dalších společností.

 

Milionoví hříšníci

  • Seznam nesplácených bondů nabízejících v průměru osmiaž devítiprocentní, ovšem i dvanáctiprocentní roční úrok zahrnuje mimo známých jmen jako například holdingu C2H třeba desítky nesplácených milionů z hračkářských bondů Bejbynet vydavatele Midea či milionových dluhopisů z rodiny firem strakonického podnikatele Miroslava Jirsy.
  • Na svých sto milionů čekají i věřitelé Iconsulting 4 Companies, na desítky pak držitelé dluhopisů Maxi-Tip.
  • Mezi tak či onak nesplácené podlimitní emise, tedy do 25 milionů korun, patří mimo jiné firmy jako Plošiny Weber, Rybářství Kunvald či hned několik emisí firmy Wood Union.

 

Zdroj: E15

 

zpět na výpis